Lisa Germaine Gerrard, narozená 12. dubna 1961 v australském Melbourne, je uznávanou hudebnicí, zpěvačkou a skladatelkou. Její umělecká dráha je protkána experimentováním s různými hudebními styly a jedinečnou interpretací vokálních projevů, které ji proslavily po celém světě.
Od svého mládí se Lisa Gerrard aktivně pohybovala v melbournské hudební scéně, známé jako Little Band. Ještě předtím, než se plně ponořila do své budoucí kariéry, působila jako zpěvačka v post-punkové kapele Microfilm. Klíčovým momentem v její hudební historii bylo spoluzaložení legendární skupiny Dead Can Dance v roce 1981 spolu s Brendanem Perrym. Společně prozkoumávali široké spektrum hudebních tradic, od starobylých po moderní, a položili tak základy pro žánr neoclassical dark wave.
Charakteristickým znakem Lisy Gerrard je její neobyčejná zpěvní technika, často označovaná jako glosolálie. Její hlasový rozsah, definovaný jako dramatický alt s dosahem tří oktáv, jí umožňuje vytvářet bohaté a emocionálně nabité melodie. Často zpívá v angličtině, ale neméně často využívá svůj vlastní, vymyšlený jazyk, který dodává jejím skladbám tajemnou a nadpozemskou atmosféru. Kromě svého vokálního talentu je Lisa Gerrard také zdatnou instrumentalistkou, která ovládá hru na yangqin, čínský kladívkový dulcimer.
Její první sólové album, The Mirror Pool, spatřilo světlo světa v roce 1995. Od té doby spolupracovala s řadou významných hudebníků a skladatelů, včetně Pietera Bourkeho, Patricka Cassidyho, Klause Schulze, Hanse Zimmera, Ennia Morriconeho a Zbigniewa Preisnera. Celkem vydala čtyři sólová alba a podílela se na šestnácti dalších nahrávkách, což dokládá její neúnavnou kreativitu a produktivitu.
Lisa Gerrard významně přispěla do světa filmové hudby. Složila nebo se podílela na hudbě k více než osmačtyřiceti filmům. Její práce na filmu Gladiator z roku 2000, za kterou získala Zlatý glóbus společně s Hansem Zimmerem, je dodnes považována za ikonickou. Další úspěch zaznamenala s hudbou k filmu Balibo, která jí vynesla cenu ARIA a APRA Screen Music Award. Celkově získala jedenáct ocenění a byla dvacetkrát nominována na různé ceny, včetně dvou nominací na cenu Grammy.
Její hudba je často spojována s fenoménem wailing woman, tedy s melancholickým, fňukajícím ženským zpěvem, který vyvolává silné emoce. Mezi její hlavní umělecké vlivy patří středomořská hudba, kterou si oblíbila v dětství, irské písně sean-nós od jejích rodičů, bulharský sborový styl, abstraktní formy Antona Artauda a hudební scéna Melbourne s její bohatou řecko-tureckou komunitou.
Diskografie Lisy Gerrard zahrnuje alba jako The Mirror Pool (1995), Duality (1998) s Pieterem Bourke, The Silver Tree (2006), The Black Opal (2009), Twilight Kingdom (2014), BooCheeMish (2018) s Mystery of Bulgarian Voices, Hiraeth (2018) s Davidem Kuckhermannem a Górecki Symphony No. 3: Symphony of Sorrowful Songs (2020) s Genesis Orchestra & Yordanem Kamdzhalovem. Z filmografie lze zmínit například Moon Child (1989), The Insider (1999), Gladiator (2000), Whale Rider (2002), Balibo (2009), Dune (2021) a nadcházející Dune: Part Two (2024), kde zazněla i její píseň Now We Are Free z traileru k filmu Gladiator II.
Její vokální schopnosti jsou výjimečné. Její hlas, popisovaný jako bohatý, hluboký, smutný a není z tohoto světa, sahá od kontraltového základu až do mezzosopránového rozsahu, konkrétně od A2 do F5. Od roku 2009 provozuje Lisa Gerrard vlastní nahrávací label Gerrard Records. Zúčastnila se také dokumentárního filmu Sanctuary (2006) a podílela se na soundtracku k videohře Armello (2015).
Bill Clinton
James Newton Howard
Terorista co to je?
Klaus Badelt
Rusalka wikipedie
Juki Kadžiura
Tomáš Vartecký wikipedie
Jiří Malásek
Che Guevara děti
Jeremy Soule