Jan Klusák, původním jménem Jan Filip Porges, se narodil 18. dubna 1934 v Praze. Je významnou osobností české kultury, známou především jako hudební skladatel, ale s přesahy i do herectví a literární tvorby. Jeho umělecká dráha je bohatá a rozmanitá, formovaná dobovými vlivy i osobním vývojem.
Po absolvování Akademického gymnázia Štěpánská v Praze pokračoval Jan Klusák ve studiu na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze, kde v letech 1953 až 1957 studoval skladbu pod vedením uznávaných pedagogů Jaroslava Řídkého a Pavla Bořkovce. V počátcích jeho kompozičního stylu lze vysledovat vliv meziválečného neoklasicismu, stejně jako tvorbu Iši Krejčího, Igora Stravinského a Sergeje Prokofjeva. Od roku 1959 úzce spolupracoval s dirigentem Liborem Peškem, s nímž působil v souboru Komorní harmonie při Divadle Na zábradlí.
Tvorba Jana Klusáka zahrnuje široké spektrum žánrů, od scénické a filmové hudby, přes avantgardní skladby a koncerty, až po opery a televizní hudbu. Mezi jeho významná díla scénické hudby patří například Zahradní slavnost z roku 1963, ale také hudba k filmům Václava Havla. Kromě skladatelské činnosti se Jan Klusák uplatnil i jako herec, ztvárnil výrazné role ve snímcích české nové vlny, jako jsou O slavnosti a hostech (1966), Sedmikrásky (1966), Mučedníci lásky (1966) a později například ve filmu Obsluhoval jsem anglického krále (2006).
V pozdějším období své kariéry Jan Klusák přijal techniky Druhé vídeňské školy, Nové hudby a Darmstadtské školy, experimentoval s dodekafonií a serialismem. Jeho veřejná činnost byla v období normalizace omezována, neboť zkomponoval hudbu ke dvěma zakázaným filmům: Den sedmý - osmá noc (1969) a Konec srpna v hotelu Ozon (1966). Režim jej označil za politicky nežádoucí a nespolehlivou osobu. Navzdory těmto překážkám se od normalizační doby začal angažovat v Divadle Járy Cimrmana, kde se zařadil mezi divadelní herce a podílel se na hudebním doprovodu inscenací jako Hospoda Na mýtince (1969), Vražda v salonním coupé (1970), Cimrman v říši hudby (1973) a Dlouhý, Široký a Krátkozraký (1974). Z divadla odešel v roce 1976.
Jan Klusák byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Jana Klusáková, rozená Zvoníčková, s níž se rozvedl v roce 1970. Z tohoto manželství pochází syn Pavel Klusák, který se rovněž věnuje umění jako hudební publicista. Druhou manželkou Jana Klusáka byla Milena Čermáková, která zemřela v roce 2005. Po sametové revoluci se aktivně zapojil do veřejného života, kde působil jako předseda hudebního odboru spolku Umělecká beseda, místopředseda České hudební rady a člen umělecké komise MHF Pražské jaro. Jeho zásluhy byly oceněny Medailí Za zásluhy III. stupně, kterou mu v roce 2006 udělil prezident Václav Klaus.
Mezi významná díla Jana Klusáka patří skladby jako Čtyři malá hlasová cvičení (1960), Obrazy pro dvanáct dechových nástrojů (1960), Variace na téma Gustava Mahlera pro orchestr (1960–62), Zemský ráj to napohled (1998), Axis Temporum (2003–04), Stesk po Mozartovi (1991) a opera Filoktétés (premiéra 2015). Jeho hudba byla zaznamenána na řadě alb, včetně Jan Klusák (1994), String Quartets Nos. 1 – 5 (1996) a Axis temporum – skladatelský profil Jana Klusáka (2004).
Kalmyk wiki
Justin Hurwitz
Přemysl Otakar I wiki
Jan Jirásek
Andrea Procházková životopis
John Powell
Holomek co je to?
James Horner
Zayn Malik životopis
Lorne Balfe